Autor: · 14.11.2200 · Článek #377 ·
Jako krmivo pro nejmenší stádia rozplavaného potěru se mohou používat nálevníci. Někteří akvaristé mají s nálevníky, nejčastěji trepkou, velmi dobré zkušenosti. Naopak jiní akvaristé si je nepochvalují. Základním důvodem dobrých či špatných výsledků je celková úroveň kultivace nálevníků, která ovlivňuje kvalitu tohoto živého krmiva.
Nálevníci (Ciliophora, syn. Infusoria)
Nálevníci jsou jednobuněční živočichové, jichž jsou známy desítky tisíc druhů. Mnoho z nich je původcem různých onemocnění. Jsou to obrvené organismy, u nichž řasinky fungují jako orgán zajišťující pohyb (plavání), a také vhánění potravy do nálevkovitých úst. Typickou potravou nálevníků jsou baktérie, až několik tisíc kusů za den. Potrava se shromažďuje ve vakuolách, s jejichž pomocí se také vylučuje z organismu voda. Rozmnožují se dělením (nepohlavně) nebo někdy mezi dvěma jedinci dochází k výměně genetického materiálu a následně se opět množí dělením. Mají schopnost se za 24 hodin v příhodných podmínkách 2 – 3 x rozmnožit. V laboratořích se nejčastěji kultivují druhy
Tetrahymena pyriformis, Paramecium sp., a
Blepharisma sp., a všechny tři jsou použitelné jako krmivo pro akvarijní živočichy. Při umělé kultivaci se používají jako zdroje živin pro baktérie speciální krmiva.
mg+:9361]
Vejcovka hruškovitá Tetrahymena pyriformis
Velikost 30 – 100 mikronů (0,03 – 0,1 mm), průměr 15 – 20 mikronů (0,015 – 0,02 mm).
Nejlepší je opatřit si čistou laboratorní násadu, protože získání z přírody je problematické kvůli obtížnosti rozlišit a oddělit tento druh od jiných nálevníků.
Výživa laboratorních kultur se uskutečňuje z vařeného mozečku jako základního živného substrátu. Používá se vepřový mozeček (dá se koupit u řezníka), nebo z jiných domácích zvířat. Kousek mozečku velikosti hrachu na 10 ml běžné vodovodní nebo pramenité vody se dá vařit na 15 minut. Uvařený mozeček se ponechá v tekutině. Potom se dá v zakryté nádobě vychladnout a měl by se nechat odstát 1 – 3 dny, aby došlo k ustálení hodnoty rozpuštěných plynů. Potom se do 10 ml této tekutiny naočkuje ze zavedené kultury asi 1 ml tekutiny s tetrahymenami. Samozřejmě pro větší objemy kultivační tekutiny se používají úměrně větší dávky ostatních složek. Udržuje se v pokojové teplotě, v přítmí. Tetrahymeny v této kultuře žijí asi 2 – 3 týdny, potom se naočkuje nová kultura. Produkční kultura ke krmení se používá tak, že se část vody s tetrahymenou z kultury odlije (přefiltruje, případně propláchne). Odfiltrovanou tetrahymenou se krmí.
mg+:9362]
Do kultivační nádoby s tetrahymenou se doplní nový vývar z mozečku. Vývar z mozečku je možno připravit jednorázově, nalít do formiček na led a podobně, a potom zmrazit do zásoby.
Další možností je krmivo tohoto složení:
- 200 g proteázový pepton
- 20 g kvasničný extrakt
- 0,3 g EDTA NaFe
- 1000 ml voda.
20 minut vařit. Vzniklá tekutina se dá zmrazit. Postup se zmrazeným krmivem je potom takový, že jedna nádobka se skladuje v ledničce v teplotě 0 až 4 o C a do kultury se přikapává podle potřeby a doplňuje se převařená voda do potřebného objemu kultivačního média.
Uvedené suroviny se dají běžně opatřit od firem dodávajících laboratorní potřeby. Při manipulaci s tetrahymenou je třeba dbát na určitou čistotu, je náročnější než trepka.
Používání vejcovky
Terahymena pyriformis jako jemnějšího krmiva než je trepka je u akvaristů provázeno určitými obavami. Jiný druh,
Tetrahymena corlissi je považován za parazita u ryb.
Tetrahymena pyriformis bývá také někdy nalezena na rybách, které jsou ve špatném zdravotním stavu. Bývá zde zaměňována příčina a následek.
Tetrahymena pyriformis se živí hlavně baktériemi, takže u ryb napadených baktériemi se může nalézat ve větším množství, a je potom považována za příčinu onemocnění, které ve skutečnosti způsobily baktérie.
mg+:9363]
Trepka (Paramecium sp.)
Velikost délka kolem 0,5 mm, průměr asi 0,15 mm. K výživě laboratorních kultur se používá vařená pšenice. 1 zrno se dává do 10 ml vody, nechá se vařit asi 15 minut. Potom se nechá v zakryté nádobě vychladnout a odstát 1 – 3 dny a naočkuje se 1 ml ze zavedené kultury do 10 ml vody s uvařenou pšenicí. Může být na světlém místě. Pokud se má kultura intenzivně rozmnožovat pro krmné účely, přikrmuje se nejlépe kapkami vaječného žloutku (syrového nebo mraženého, ne sušeného nebo vařeného), nouzově mlékem (horší výsledky). Odebírání krmiva podobně jako tetrahymena. Syrový žloutek se může zakonzervovat špetkou soli pro delší trvanlivost, a uchovává se v ledničce.
Nejznámějšími laboratorními druhy jsou:
P. caudatum, trepka velká, rychleji se množí.
P. multimicronucleatum, trepka mnohojaderná, je větší, což někdy není žádoucí u velmi malého potěru.
P. bursaria, trepka zelená, vyžaduje silné osvětlení, využívá vnitřní symbiózu s řasou
Chlorella (řasa žije v trepce, pod mikroskopem je vidět jako zelené tečky uvnitř trepky).
Zobánečka Blepharisma sp.
Velikost obvykle 200 mikronů, běžně 150 až 300 mikronů, ale je možno 70 až 1000 mikronů (1 mm). Má slabě růžovou barvu. Pohybuje se pomaleji než trepka. V přírodě se živí baktériemi z rozkládající se vegetace, krásnoočky (
Euglena) nebo mikroskopickými řasami, při nedostatku živin trpí kultura kanibalismem. V umělé kultuře vychytává z vody i škrobová zrna a podobná mikroskopická krmiva. Nejznámější druhy jsou
zobánečka rybniční (B. steinii), 150 – 200 mikronů, a
zobánečka mechová (B. hyalinum), 100 - 130 mikronů.
Umělá kultivace podobně jako u trepky. Může být na světlém místě.
mg+:9364]
Krásnoočko zelené Euglena viridis
Nepatří mezi nálevníky, ale patří mezi kmen krásnoočka
Euglenozoa. Je uvedeno spíše z toho důvodu, že je všeobecně známo, ale z uvedených se nejhůře kultivuje. Dá se opatřit čistá kultura z laboratorního chovu. Kultivuje se podobně jako tetrahymena, ovšem je ještě náročnější na hygienu a potřebuje dostatek rozptýleného světla, aby mohla probíhat autotrofní i heterotrofní výživa. Při nadbytku světla kulturu zničí mikroskopické řasy. Podmínkou je alespoň stopový obsah vitamínu B12 v kultivačním roztoku. Kultivace je náročná, bez předchozích zkušeností se spíše nezdaří.
mg+:9365]
Oddělování krmiva z roztoku
Oddělování živého krmiva z kultivačního roztoku je podle velikosti určitý problém. Existují velmi husté tkaniny, použitelné jako síto. Další možností je oddělování pomocí nálevky a filtračního papíru (hustota je dána číslem určujícím rychlost průtoku, čím hustší papír, tím pomalejší průtok). Dalším řešením, zejména pro větší chovatele je filtrace přes kartušový filtr, používaný pro menší zahradní bazénky.
Pro úplnost je ještě vhodné dodat, že klasické postupy doporučují získat divoké nálevníky tak, že se do láhve od okurek vloží hrst sena (nejlépe z trávy občas zaplavované vodou z řeky či rybníka), nebo banánová slupka, nebo nejlépe kostka z vodnice (brukev řepák vodnice, občas v prodeji jako zelenina) velikosti asi 3 x 3 x 3 cm, a ta se zalije vodou z rybníčku nebo trvalejší louže. Údajně nejrizikovější jsou nálevníci ze sena, nejmenší jsou z banánových slupek, největší z vodnice. Předpokládá se, že se podaří získat kulturu trepky, ale vždy se to nemusí podařit a mohou zde narůst draví nálevníci.
mg+:9366]
Zajímavé odkazy na videa:
http://www.youtube.com/... - Paramecium bursairia
http://www.youtube.com/... - Paramecium bursairia
http://www.youtube.com/... - Paramecium bursairia
http://www.youtube.com/... - Paramecium bursairia
http://www.youtube.com/... - Tetrahymena pyriformis
http://www.youtube.com/... - Tetrahymena pyriformis
http://www.youtube.com/... – Euglena